Muž z Vysokého zámku

Muž z Vysokého zámku

I lidé, kteří propadli několikrát z dějepisu, by minimálně měli tušit, že 2. světová válka skončila porážkou Nacistů a imperiálního Japonska. Kdyby tomu však bylo naopak, svět by dnes fungoval zcela jinak.

Třeba tak, jako v seriálu Muž z Vysokého zámku.

Kontroverzní předloha

Muž z Vysoké zámku je nejen dramatický seriál z dílny streamovací platformy Amazon Prime, ale zároveň i kontroverzní novelou Philipa K. Dicka, autora, který je podepsaný pod díly, které byly inspirací pro filmy jako Blade Runner či Temný obraz.

Původní literární dílo má celou řadu skalních fanoušků, ovšem najdou se i čtenáři, kteří novelu kritizují za přílišné filozofování a otevřený konec.

Proto první informace o vzniku seriálu nevzbudily nadšení ani u největších fanoušků knížky. Přeci jen se jedná o těžké literární dílo, které se ke zfilmování příliš nehodí.

Naštěstí se autoři seriálu rozhodli jít na to trochu od lesa a z knižní předlohy si vzali pouze několik postav, základní dějovou linku, a hlavně skvěle vymyšlený svět.

Mnoho věci si vymysleli sami, a dobře udělali. Díky tomu vznikl seriál, který má co nabídnout i lidem, kteří o předloze jaktěživ neslyšeli.

V hlavní roli svět

Jestli Muž z Vysokého zámku v něčem skutečně exceluje, tak je to svět, který divákům předkládá. V něm se podařilo Němcům zahnat Sověty za Ural, odrazit invazi do Normandie a zároveň úspěšně provést vpád do východní části USA. 

Japonci rozhodně za svými nacistickými kolegy nijak nezaostávali a ke svým asijským državám přidali navíc ještě celé západní pobřeží bývalých Spojených států amerických.

Z těch zbylo jen bezmocné torzo uprostřed kontinentu, které tvoří křehkou hranici mezi oběma supervelmocemi. 

Jelikož se dějová linka seriálu zabývá jak událostmi v německé části bývalých Spojených států, tak i v té japonské, má divák možnost porovnat tyto dva světy na vlastní kůži. 

Zatímco části podléhající německému vlivu se vyznačují trochu nepřekvapivě všudypřítomným pořádkem a technologickým rozvojem, japonské državy na americkém kontinentu vypadají přeci jen mnohem méně udržované. 

Perfektně budovaný příběh

Příběh se točí okolo tajemných nahrávek, jež zobrazují pád Třetí říše, který zde ovšem nikdy nenastal. 

Nicméně filmy vypadají až příliš realisticky a nákladně na to, aby se mohlo jednat o pouhopouhý falzifikát. I proto po nich tolik pase SS v čele s démonickým Johnem Smithem v podání skvělého Rufuse Sewella

K nahrávkám se ovšem dříve dostane Juliana, titulní hrdinka celého seriálu, která na začátku příběhu pouze hledá svou sestru, jež se snad měla zaplést s rebely bojujícími proti japonské nadvládě.

Sekundovat jí bude Joe z odbojové skupiny sídlící v New Yorku, který se k Julianě vlivem okolností připojí a společně se pak budou snažit zjistit původ tajemných nahrávek.

Seriál neoplývá žádným strhujícím tempem, což však není špatně. Alespoň má divák možnost nasávat specifickou atmosféru alternativních USA šedesátých let pod nacistickou, respektive japonskou nadvládou.

Děj se sice rozplétá pomalu, avšak je natolik zajímavý, že mu divák těch pár hluchých míst odpustí. Po technické stránce se rozhodně jedná o nadstandard, a to samé je možné říci i o hercích.

Kdo ovšem skutečně exceluje, to je výše zmíněný Rufus Sewell, který si svou roli vrchního amerického nácka skutečně musel užívat.

Všechno dobré jednou skončí

Seriál má čtyři sezóny a byl již ukončen, takže kdo nerad čeká na rozuzlení dalších x let a zároveň má chuť na vynikající drama líznuté trochou tajemna z netradiční doby i prostředí, ten by neměl Muže z Vysokého zámku minout.

Seriál je možné najít na streamovací platformě Amazon Prime.